Příběh plný hrůzy a děsu z pardubického nádraží

Těsně před nadjezdem stanice Pardubice hlavní nádraží při směru od Prahy nejspíš zokna projíždějícího vlaku ani nezaznamenáte malý pomníček. Většinu roku se ztrácí vzeleni, navíc se nachází ve velmi nehostinných končinách, kam noha železničáře, natož člověka nepovolaného, prakticky nevkročí. Veřejnost oněm většinou vůbec neví. Ati, co vědí, se mu možná spíše vyhnou. Váže se totiž kněmu hrůzyplný příběh, na který se nerado vzpomíná. Vlétě před 49 lety tu došlo kdvojnásobné bestiální vraždě, přičemž oběťmi se staly dvě malé děti.

Vrah vzelené uniformě

Pachatelem byl Josef Kulík narozený ro­ku 1930. Měl pohnuté dětství, přišel omatku, otec se oněj nestaral, atak už od šestnácti let putoval po kriminálech. Vlednu 1962 se po deseti letech dostal zvězení, ve kterém seděl za pokus ovraždu. Nastoupil pak základní vojenskou službu uútvaru 4400 vPřelouči. Dne 25. července 1963 dostal od útvaru volno kopuštění posádky. Do kasáren se už ale nevrátil. Usnul ve vlaku avzbudil se vPardubicích. Tady se začal potulovat okolo nádraží. Po čase si vybral jeden zodstavených vagonů stojící vkopřivách na kusé koleji vedoucí ktraťové koleji ve směru Pardubice-Rosice nad Labem utehdy nového nadjezdu. Bohužel vdobě, kdy ve starém vagonu odpočíval, si poblíž hráli dva chlapci ve věku 6 a9 let. Vláďa aOlda. Kdyby oba chlapci tušili, co je čeká, jistě by ze všech sil utíkali pryč. Leč neučinili tak aJosef Kulík děti vlákal do vagonu, kde je pomocí sekyry anože postupně zabil. Zjejich těl vyjmul srdce adalší orgány. Další podrobné líčení vraždy by tato stránka asi neunesla… Úchylná zrůdnost pachatele se snad vymyká ihororovým hollywoodským filmům. Toto však byla realita. Traduje se, že mladší Vláďa vraždu kamaráda sledoval ahrůzou mu při tom zbělely vlasy… Vrah se dlouho ze svobody neradoval. Zadržen byl už 2. srpna, tedy týden po činu. Veřejná bezpečnost byla zalarmována vcelé republice, kdopadení však pomohla náhoda.

Zadržen díky traktoristovi

Když Kulík přespával poblíž místa bydliště na poli, přejel ho ráno traktor. Kvůli zraněním pak musel vyhledat lékařskou pomoc vnemocnici vRoudnici, kde skončil vpoutech. Při vyšetřování se ukázalo, že si Kulík do sešitku zapisoval další sadistické skutky, kterých se měl dopustit – ty se však neprokázaly. Na jeho konto ovšem přibylo vyloupení budovy Vojenských staveb vmístě jeho útvaru. Vprosinci téhož roku byl uvojenského obvodového soudu vPardubicích nad sadistickým pedofilem akanibalem vyř-čen rozsudek, který ostatně už bylo možno dopředu tušit. Kulík byl totiž právně odpovědný za svoje činy. Trest smrti byl vykonán ve věznici vPraze na Pankráci 7. února 1964 v8.45 hodin aveřejnost si mohla částečně oddechnout. Ještě vpozdějších letech vokolí kolovaly očinu různé historky. Bestiální vražda byla po školách používána jako varování dětem, aby se nenechaly zlákat khovorům scizími lidmi azvláště snimi nikam nechodily. Ani do opuštěných vagonů na nádraží.