Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

Vydatně pršet začalo už začátkem srpna, kdy vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna už na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody, především na jihu Čech. Rozvodněné vodní toky na Českobudějovicku zaplavily část trati České Velenice – České Budějovice. Zasaženo bylo i toto krajské město, pod vodou se ocitly některé jeho níže položené části. Například Malše zalila plochy v těsné blízkosti depa České Budějovice a problémy měly i rakouské dráhy. Vlaky nejezdily až do Summerau a kousek za hranicemi je musely nahradit autobusy. Pak se situace dočasně zklidnila, přestalo pršet a začalo se s odklízením škod.

Druhá ničivá vlna
To pravé peklo ale mělo teprve přijít za několik dní. Znovu se na jihu Čech rozpršelo 11. srpna. A to poměrně vydatně. Vodohospodáři odpouštěli přehrady, ale slíbili, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. Zatímco v první vlně nadprůměrné srážky zasáhly hlavně jih země, ve druhé se vyskytovaly prakticky na celém území. 
Kromě značného nasycení půdy a koryt po prvních srážkách situaci ovlivnila i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň postupovala směrem do údolí. Povodňová vlna Vltavy, respektive Labe se snížila až díky rozlivům v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
Brzy se ukázalo se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve většině českých krajů včetně Prahy byl 12. srpna postupně vyhlášen stav nebezpečí. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protékalo 1 790 m³/s a začala evakuace ohrožených oblastí s tím, že dorazí padesátiletá voda. Nejhorší situace byla ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha. Na německé stanici Zinnwald-Georgenfeld v Krušných horách nedaleko českých hranic za tento den spadlo 312 mm srážek, což byl německý rekord. Na české straně Krušných hor byly nejvyšší srážky za tento den naměřeny u vodní přehrady Fláje (226,8 mm).

Drtivý dopad povodní
A 13. srpna začal stav nouze platit i v Ústeckém kraji. Evakuovaly se celé vesnice v řadě krajů, historické centrum Českých Budějovic a voda začala strhávat první mosty. Na mnoha místech v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušily dodávky elektrického proudu. Voda se začala objevovat také na Znojemsku, kde začala evakuace. V Ústeckém kraji se připravili na stoletou vodu, vypnula se elektřina, evakuovaly stovky lidí a pomalu se zastavila výroba velkých chemických podniků.   
O den později Vltava v Praze dosáhla ve Velké Chuchli ve 12 hodin průtoku 5160 m3/s při výšce hladiny 782 cm, zaplaven byl Karlín a pražské metro. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvýšila hladinu Labe a rozšířila koryto soutoku. Problémy nastaly v neratovické Spolaně, kde byl 15. srpna její areál zcela zatopen a unikl chlór. V severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévala do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji byly uzavřeny. 
Na Litoměřicku v okolí soutoku Labe s Ohří se 16. srpna povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno bylo na 30 vesnic a několik menších měst, včetně historického Terezína. Labe v Ústí nad Labem kulminovalo na 11,96 metru při průtoku 4 700 m³/s (přičemž normální stav zde činí 2,48 m a 296 m³/s) a v Děčíně na 12,30 metru při průtoku 4 770 m³/s. 
Rozbouřené Labe odřízlo Střekov od zbylé části města. Jediným spojením byl železniční most, a tak se České dráhy společně se samosprávou rozhodly, že zavedou kyvadlovou dopravu Ústí n. Labem sever – západ – hl. n. ‒ Střekov. Ze západu na Střekov jezdily zvláštní vlaky jako záchranná služba, rozvoz pečiva a sloužily dokonce jako porodnice. Podobnou kyvadlovou dopravu zavedly ČD také v Děčíně (hl. n. ‒ východ), v Plzni (Jižní předměstí – Plzeň hl. n. ‒ Doubravka), Veselí nad Lužnicí (Veselí n. L. ‒ Veselí n. L. zastávka) a v Praze, kde fungovalo hned několik linek. Ty jezdily například na trase Smíchov – Praha hl. n., Smíchov ‒ Vršovice ‒ Horní Počernice, Praha hl. nádraží – Zličín či Masarykovo n. ‒ Běchovice. V Ústí nad Labem byly mimořádně vytvořeny zastávky Vaňov a Brná.  

Kyvadlo místo metra
Ve středu 14. srpna přestalo jezdit metro i mezi centrem Prahy a Smíchovem. ČD proto operativně zavedly od sedmé hodiny ranní vlakové „pendly“ mezi pražským hlavním nádražím a stanicí Praha Smíchov. V kyvadlové dopravě byly zhruba v patnáctiminutových intervalech nasazeny pantografové jednotky, které cestující vozily bezplatně, podobně jako celá pražská MHD. 
Záplavy v roce 2002 způsobily na železnici škody ve výši 2,781 miliardy korun. Na opravy poškozeného majetku tehdy šlo 1,364 miliardy a na nové investice do zcela zničených staveb či zařízení 1,417 miliardy korun. Většinu peněz získaly dráhy jako půjčku od Evropské investiční banky. Část poskytla Evropská unie z fondu Phare, zbytek hradil Státní fond dopravní infrastruktury a dráhy z vlastních zdrojů.
V těchto číslech je však zahrnuta obnova tratí, budov i vlaků, zároveň i ztráty na tržbách, které České dráhy postihly. V roce 2002 ještě spadal celý provoz i sítě kolejí pod ČD. Dnes jsou již trati odděleny a jsou majetkem Správy železnice. ○

Co povodně způsobily
*17 lidí přišlo o život
*134 zvířat v pražské ZOO přišlo o život
*v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
*753 postižených obcí
*225 000 evakuovaných lidí
*73,3 mld. Kč škod, z toho 7 mld. Kč pražské metro
*nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s
 

Kde vlaky pomáhaly
Doprava v Praze
Zdarma se jezdilo ve všech pravidelných osobních vlacích v úsecích:
•    Praha Běchovice - Praha Masarykovo nádraží
•    Praha Smíchov - Praha hl. n.
•    Praha Vysočany - Praha Masarykovo nádraží / Praha hl. n.
Kromě pravidelných vlaků ČD byla v Praze zavedena kyvadlová doprava zdarma zvláštními vlaky, které jezdily vždy od 4 do 24 hodin na trasách:
•    Praha hl. n. - Praha Smíchov (interval 20 minut)
•    Praha Masarykovo nádraží - Praha-Běchovice
•    Praha hl. n. - Praha Smíchov - Praha Zličín 
•    Praha Smíchov - Praha Vršovice - Praha Libeň - Praha Vysočany - Praha Horní Počernice (interval 30 minut)
   
072 trať Ústí n. L. západ - Lysá nad Labem:
•    Pravidelné vlaky zastavovaly na provizorní zastávce Brná nad Labem.
•    V Ústí nad Labem jezdila kyvadlová doprava zdarma prostřednictvím zvláštních vlaků na trasách Ústí nad Labem západ - Ústí n. L. sever - Povrly (interval 30 minut), Ústí nad Labem západ - Vaňov (interval 30 minut) a Ústí nad Labem západ - Střekov (interval 20 minut)
073 Děčín - Ústí nad Labem - Střekov:
•    V Děčíně jezdila kyvadlová doprava zdarma prostřednictvím zvláštních vlaků na trasách Děčín hl. n. – Děčín východní nádraží a také Děčín hl. n. – Červený Vrch.