Štokři: konec parních dříčů nastal před 35 lety

Vývoj Štokrů je datován na konec čtyřicátých let. Tehdejší nákladní lokomotivy řad 534.0 a 555.0 přestávaly rostoucím přepravním výkonům stačit. V roce 1949 sice bylo rozhodnuto sestrojit pět prototypových rychlých nákladních lokomotiv řady 469.0, ale ty zůstaly jen na rýsovacích prknech konstruktérů plzeňské Škodovky. Místo nich se zrodil Štrokr, tedy lokomotiva řady 556.0. Největší zásluhu na tom měla válka na druhé straně zeměkoule.

Inspirace u nepřítele

V letech 1950–53 probíhala „policejní akce OSN“ v Koreji. Československo jako součást východního bloku samozřejmě podporovalo KLDR, a proto narychlo přehodnocovalo i své dopravní priority. Aby železnice mohla přepravit množství bojové techniky, byla objednávkou z prosince 1950 (půl roku po vypuknutí konfliktu) zadána stavba nových válečných parních lokomotiv. Místo rychlých a těžkých strojů řady 469.0 se po­dle praxe z 2. světové války vsadilo na modernizovanou variantu řady 52 Německých říšských drah. Je ironií osudu, že to nejlepší na budoucí řadě 556.0 vymysleli technici z nepřátelského tábora. Štokry totiž dostaly upravený pojezd z německé válečné řady, americký kotel se spalovací komorou a varníkem. Také mechanické přikladače byly vyráběné podle francouzské licence, spravující patentová práva rovněž USA.

Pět stovek dříčů

Rozjezd výroby Štokrů nebyl slavný. První dokončená lokomotiva absolvovala ve Škodovce tovární zkoušku až 6. března 1952. V systému takzvaného plánovaného hospodářství většinou stále něco chybělo. V případě vyráběných Štokrů to byly nejdříve tendry. Byl to problém, který se táhl už od prvních poválečných let. Pro Štokry dodal výrobní podnik Tatra Kolín první tendr se zpožděním řady měsíců. Jako první proto byla po technicko-bezpečnostní zkoušce pro běžný provoz dodána až lokomotiva 556.020, vyzkoušená 13. června 1952. Většina do té doby vyrobených strojů byla z Plzně odtažena bez tendrů do Bohumína. Snad proto, aby v případě skutečného válečného konfliktu nepadly jako kořist do rukou nepřítele. Západní Čechy se totiž měly stát frontovým územím očekávané třetí světové války.

Poslední vyrobený Štokr vyjel z Plzně v květnu 1958, nesl inventární číslo 510 a řada 556.0 tak dosáhla největšího počtu vyrobených kusů pro bývalé ČSD. Stroj 556.0491 se 21. května 1958 stal úplně poslední parní lokomotivou, kterou ČSD převzaly. Původně měla její výroba pokračovat až do roku 1959 a byla dohodnuta výroba dalších 80 kusů pro železnice DR ve východním Německu. Zakázka ale byla nakonec odřeknuta.

Vypomáhaly i v osobní dopravě

V provozu se Štokry brzy zaběhly. Vozily hlavně nákladní vlaky včetně slavných těžkotonážních souprav. Historicky rekordní zátěž odvezly 20. prosince 1958 – 121 vozů uhelného vlaku z Kojetína do Ostravy s hmotností 8 272 tun. Na tomto heroickém výkonu se podílely Štokry 556.0338, 556.020 a 556.0155. Zasáhly i do dopravy osobních vlaků a také rychlíků. Na konci provozu už dosluhovaly hlavně u manipulačních vlaků a v těžkém posunu.

Jejich provoz ale nebyl ve skutečnosti bezproblémový. Stroje trpěly poruchovostí spojničních ložisek u první a hlavně poslední spřažené nápravy. Pokud jezdily na obloukovitých tratích, trpěly povylézáním vahadlových svorníků v systému vypružení. Kotel měl vysoký přetlak 18 atp, což přece jen znamenalo vyšší poruchovost například svárů v lemu varníků. Přesto měl strojní personál tyto stroje v oblibě. Díky přikladači měly snazší obsluhu než lokomotivy s ručním přikládáním paliva. A dokázaly odvézt přece jen vyšší zátěž než jiné typy lokomotiv.

V pravidelném provozu skončily v roce 1981

S nástupem lokomotiv nových trakcí po dokončené elektrizaci a po dodávkách motorových Sergejů řady T 679.1 se operační prostor Štokrů u ČSD postupně začal zmenšovat. Staly se nakonec úplně poslední řadou parních lokomotiv u ČSD s malým provozním významem převážně na západě bývalého Československa. V roce 1981 už zbývalo jen několik posledních mohykánů z kdysi slavné řady. Na konci března 1981 odstavili českovelenický stroj 556.0506, v květnu dojezdila na páté záloze plzeňská 556.0359 a počátkem července uspořádali v Sokolově poslední jízdu pravidelného manipulačního vlaku s 556.0304. Dnes zbývá pouze několik muzejních exponátů. Jen lokomotivy 556.0506 Českých drah a 556.036 na Slovensku jsou stále provozuschopné. Společně s 556.0271 a 556.0510, které jsou neprovozními exponáty, připomínají šedesátiletou historii strojů, pro které jako by nebyl žádný vlak příliš těžký. 

SLAVNÉ VÝKONY ŠTOKRŮ

• 10. září 1958 lokomotiva 556.0498 odvezla z Ostravy do České Třebové zátěž o hmotnosti 5 100 tun. Ze Zábřehu na Moravě jí vypomáhal postrk.

• 20. prosince 1958 lokomotiva 556.0338 společně s postrkovou 556.020 odvezla z Kojetína do Ostravy uhelný vlak s dopravní hmotností 8 272 tun. Z Přerova do Hranic na Moravě jim pomohl druhý postrk 556.0155.