Železničář / Historie / Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?
Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?
30.9.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL
Ve výčtu historických vozidel na Národním dni železnice v Hradci Králové je dozajista nejexotičtějším stroj s označením 638.1301. Jeho podivné číslo může v prvním okamžiku zaskočit i znalce „párovek“. Na druhou stranu už jen letmý pohled na její „figuru“ vše jednoznačně vyjasní. Šestka na začátku čísla značí, že jde o rakouské poválečné označení trofejní lokomotivy řady 38, tedy jedné z nejrozšířenějších sérií Evropy.
Lokomotiva je majetkem Rakouské společnosti pro železniční dějiny (Österreichische Gesellschaft für Eisenbahngeschichte – ÖGEG), ale nejde o žádnou trofej, nýbrž o nedávný nákup původně rumunského stroje číslo 230.301. V Rumunsku se několik osmatřicítek zachovalo a to jak pruských originálů, tak zejména meziválečných licenčních rumunských novostaveb. Tříspřežní parní krasavice – mimochodem někteří znalci tuto řadu naopak přiřazují k těm nejošklivějším – byla vyrobena lokomotivkou Reşiţa v roce 1935 pod výrobním číslem 315.
Zůstaly dvě desítky strojů
Pé-osmiček, konstrukce R. Garbeho, se více než dvě desítky zachovaly v řadě zemí Evropy – v Polsku sedm, devět v Německu, přičemž poslední 38.1772 úředně u DB dosloužila v prosinci 1974, nebo v Belgii. Zavlečeny byly i do bývalého SSSR. U nás se sice žádná nedochovala, ale mnoho jich tu po skončení druhé světové války jezdilo. Buď s původním označením 38 anebo jako česká řada 377.05. A to zejména v okolí Karviné a Bohumína či Děčína. Limitovala je jejich mírně vysoká nápravová hmotnost. Jedna z lokomotiv byla opatřena Riggenbachovou protitlakovou brzdou a coby pokusné vozidlo byla využívána Výzkumným ústavem dopravní a opravárenské techniky (později VUZ).
Vznikla neuvěřitelná série
První pruská Pé-osmička byla vyrobena v Berlíně firmou Schwarzkopf roku 1906. Požadavek zněl na rychlíkovou lokomotivu na přehřátou páru s rychlostí 100 km/h takové délky, aby se vešla na většinu tehdejších točen (16 metrů). Později byly dodávány i mimo Prusko, například do Oldenburska. Největším producentem byla kromě Schwarzkopfu (1 027 kusů) firma Henschel (740 kusů). Celkem bylo v letech 1906–1923 v třinácti pruských lokomotivkách vyrobeno neskutečných 3 438 kusů pro pruské dráhy a 118 pro další německé železnice. Po první válce jich přes 620 zůstalo v řadě zemí coby válečná reparace. Podle některých zdrojů poslední stroj pro německé železnice vyrobila v roce 1923 firma AEG, a to stroj 38 4051. Lokomotiva 638.1301 lineckého sdružení ÖGEG bývá nasazována v různých podobách s různými čísly, v Německu nejčastěji jako 38.
Lokomotiva by měla 26. 9. vyjet jako vlaková (s přípřežní 534.0432) na okružním vlaku H. Králové – Pardubice – Moravany – Borohrádek – H. Králové.
Další články této rubriky
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »
Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa
5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »