Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

30.9.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Ve výčtu historických vozidel na Národním dni železnice v Hradci Králové je dozajista nejexotičtějším stroj s označením 638.1301. Jeho podivné číslo může v prvním okamžiku zaskočit i znalce „párovek“. Na druhou stranu už jen letmý pohled na její „figuru“ vše jednoznačně vyjasní. Šestka na začátku čísla značí, že jde o rakouské poválečné označení trofejní lokomotivy řady 38, tedy jedné z nejrozšířenějších sérií Evropy.

Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

Lokomotiva je majetkem Rakouské společnosti pro železniční dějiny (Österreichische Gesellschaft für Eisenbahngeschichte – ÖGEG), ale nejde o žádnou trofej, nýbrž o nedávný nákup původně rumunského stroje číslo 230.301. V Rumunsku se několik osmatřicítek zachovalo a to jak pruských originálů, tak zejména meziválečných licenčních rumunských novostaveb. Tříspřežní parní krasavice – mimochodem někteří znalci tuto řadu naopak přiřazují k těm nejošklivějším – byla vyrobena lokomotivkou Reşiţa v roce 1935 pod výrobním číslem 315.

Zůstaly dvě desítky strojů

Pé-osmiček, konstrukce R. Garbeho, se více než dvě desítky zachovaly v řadě zemí Evropy – v Polsku sedm, devět v Německu, přičemž poslední 38.1772 úředně u DB dosloužila v prosinci 1974, nebo v Belgii. Zavlečeny byly i do bývalého SSSR. U nás se sice žádná nedochovala, ale mnoho jich tu po skončení druhé světové války jezdilo. Buď s původním označením 38 anebo jako česká řada 377.05. A to zejména v okolí Karviné a Bohumína či Děčína. Limitovala je jejich mírně vysoká nápravová hmotnost. Jedna z lokomotiv byla opatřena Riggenbachovou protitlakovou brzdou a coby pokusné vozidlo byla využívána Výzkumným ústavem dopravní a opravárenské techniky (později VUZ).

Vznikla neuvěřitelná série

První pruská Pé-osmička byla vyrobena v Berlíně firmou Schwarzkopf roku 1906. Požadavek zněl na rychlíkovou lokomotivu na přehřátou páru s rychlostí 100 km/h takové délky, aby se vešla na většinu tehdejších točen (16 metrů). Později byly dodávány i mimo Prusko, například do Oldenburska. Největším producentem byla kromě Schwarzkopfu (1 027 kusů) firma Henschel (740 kusů). Celkem bylo v letech 1906–1923 v třinácti pruských lokomotivkách vyrobeno neskutečných 3 438 kusů pro pruské dráhy a 118 pro další německé železnice. Po první válce jich přes 620 zůstalo v řadě zemí coby válečná reparace. Podle některých zdrojů poslední stroj pro německé železnice vyrobila v roce 1923 firma AEG, a to stroj 38 4051. Lokomotiva 638.1301 lineckého sdružení ÖGEG  bývá nasazována v různých podobách s různými čísly, v Německu nejčastěji jako 38.

Lokomotiva by měla 26. 9. vyjet jako vlaková (s přípřežní 534.0432) na okružním vlaku H. Králové – Pardubice – Moravany – Borohrádek – H. Králové.      


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5

Další články této rubriky

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika