Okolo Hradce Králové přes Chlumec a Lysou na Prahu

V roce 1872 uvedla Rakouská severozápadní dráha (NWB) do provozu nejvíce svých tratí vůbec. Současně získaly i koncesi pro vybudování páteřní dráhy z Nymburka do Děčína (tzv. Polabské dráhy) a odbočky z Lysé do Prahy. Stalo se tak 23. června. Koncese zahrnovala také právo na postavení odbočky z Ústí nad Orlicí do hraničního Lichkova (zmiňuje se o ní mírová smlouva mezi Rakouskem a Pruskem z roku 1866) a na odbočku z Chlumce přes Hradec Králové a Týniště na tuto trať (Ústí nad Orlicí – Lichkov).

Po udělení stavebního povolení 28. prosince 1872 sem Bucherova stavební firma, jež stavěla výhradně pro NWB, přesunula veškeré své kapacity. Díky jednoduchému terénu bez potřeby významnějších umělých staveb mezi Chlumcem a pevnostním Hradcem mohl být za necelý rok – přesně 4. října 1873 – zahájen provoz. Ve stejný den začala cestujícím sloužit i trať mezi Lysou a Rohanským ostrovem v Praze (na nádraží na Těšnově se jezdilo až o rok později). 

Přibývaly stanice i zastávky

Zpočátku na 28 kilometrech dráhy existovala jediná stanice Syrovátka (od roku 1875 Dobřenice-Syrovátka, od roku 1937 Dobřenice). V Káranicích osobní vlaky zastavují od prosince 1893, ale až o třicet let později tu vyrostla výhybna s hezkou prvorepublikovou výpravní budovou. Z roku 1893 pochází i zastávka se zprvu krásným jménem Práskačka (hned po roce přejmenovaná na Práskačku-Urbanice, od roku 1937 na dnešní Praskačku, ovšem s výjimkou nacistické okupace, kdy platil německý ekvivalent Reisig). Před rokem 1931 se zrodila zastávka Lhota pod Libčany.

Na trati dále nalezneme (chronologicky): Hradec Králové-Kukleny (od 15. srpna 1919, zastávka a nákladiště se dvěma vlečkami), Kratonohy (od 4. května 1942) a konečně od 4. srpna 1946 výhybnu Nové Město-Písek nad Cidlinou (přídomek Písek byl zrušen v 60. letech). 

Elektrické lokomotivy zde začaly jezdit od roku 1965

Význam jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu na trati (zestátněné v roce 1909) postupně rostl. Jen namátkou před druhou světovou válkou tudy dokonce jezdily přímé rychlíky Praha – Bohumín přes Krnov. Významným krokem bylo uvedení Kanínské spojky u Velkého Oseka do provozu v roce 1940. Ta umožnila bez­úvraťový provoz vlaků mezi Prahou a Hradcem Králové. Za války tudy proudila pestrá paleta tranzitní dopravy včetně vlaků wehrmachtu nebo tranzitní zátěže Lichkov – Plzeň/Liběchov, včetně hornoslezského uhlí pro střední Německo. Kdysi tu byla poměrně silná i přeprava cukrové řepy. Ze stanice Dobřenice navíc od roku 1880 odbočovala přes 3 km dlouhá kolej do Weinrichova (později rolnického) cukrovaru v Syrovátce.

Když se roku 1960 vyrobily první kilowatthodiny v opatovické elektrárně, zamířilo tudy uhlí z Mostecka. Pro uhelné vlaky byla 21. června 1960 uvedena do provozu Plačická spojka umožňující přímou jízdu vlaků od Chlumce do Opatovic nad Labem. Na konci roku 1965 byl celý uzel Hradec Králové připojen ke stejnosměrné napájecí soustavě 3 kV; 30. prosince dojel z Nymburka do Hradce nákladní vlak č. 7808 poprvé tažen elektrickou lokomotivou (E 669.1140). Dnes zde místní doprava poněkud poklesla, stále tu však jezdí i rychlíkové spoje. Navíc je tato trať důležitou odklonovou trasou v případě jakékoli větší provozní poruchy na prvním koridoru.