Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / FOTOGALERIE: Nehody tramvají: když se na kolejích umíralo

FOTOGALERIE: Nehody tramvají: když se na kolejích umíralo

20.10.2017 – autor: JAN DVOŘÁK

Nehody na železnici se v minulosti nevyhýbaly ani tuzemským tratím. Mnohdy se sice jednalo jen o pomuchlané plechy, nezřídka však při haváriích také umírali lidé, případně si následky karambolů nesli po zbytek života. A to v podobě zranění nebo psychického traumatu. Ale nejen klasická železnice je svědkem těchto nepříjemných událostí, tragédie se stávaly i na kolejích tramvajových.

Nehody tramvají: když se na kolejích umíralo

Namátkou jsme vybrali několik z nich, které se udály v naší republice, převážně v bývalém Československu. Některé se nesmazatelně zapsaly do historie drážní dopravy a jiné jsou celkem neznámé. Naše snímky ukazují, že i na takových tratích nebývá nouze o karamboly a že si v ničem nezadají s haváriemi na kolejích své starší a mohutnější železniční „sestry“.

Fotografie k jednotlivým případům najdete níže.

Čelní srážka ostravských tramvají (K2 + T3) na jednokolejném úseku linky č. 5 mezi Porubou a Vřesinou se odehrála v dubnu roku 2008. Snímek zachycuje již odklízení následků havárie, která si vyžádala tři mrtvé a 45 zraněných. Řidiči přežili. Příčinou tragédie byl tehdejší zastaralý systém, kdy strojvedoucí protijedoucích tramvajových vlaků na sebe museli čekat ve výhybně, popřípadě fungoval traťový telefon na dispečink. Řidič kloubové tramvaje typu K2 ovšem na obsazenou trať vjel a s protijedoucím vozem se srazil. Oba řidiči poté, co se se na trati spatřili, začali okamžitě brzdit. Souprava dvou vozů T3 nicméně jela v době srážky rychlostí 33 km/h.

Až v létě roku 1983 byl přistaven k likvidaci vůz č. 5118 (snímek je z vozovny Hloubětín) po poškození při největší pražské katastrofě na tramvajových kolejích. Ta se stala 17. 2. 1982 v 16:45. Zavinil ji řidič Miroslav D. Na Špejcharu vjel s plně obsazeným vozem typu T1 vyšší rychlosti než bylo povoleno do výhybky na obratiště tramvají, kam byl odtažen jeden porouchaný vůz. Výhybka byla tedy nastavena pro odbočení, čehož si řidič vozu T1 na lince č. 26 nevšiml. Prudká změna směru jízdy způsobila vykolejení a převrácení tramvaje, která vletěla do protisměru, střetla se s osobním autem a za ohromného rachotu, gejzíru jisker a oblak prachu se zastavila o sloup veřejného osvětlení. Před pádem tramvaje na pravý bok se otevřely dveře a několik cestujících vypadlo ven. Na ně se tramvaj převrátila a většinu z nich usmrtila. Na místě nehody zemřelo šest cestujících a při převozu do nemocnice sedmý. Zraněno bylo 57 lidí. Řidič skončil ve vazbě.

3

V létě roku 1968 se takto na bok „položila“ tramvaj typu 6MT u Předmostí v Ústí nad Labem. Motorový vůz č. 127 jedoucí směrem na Krásné Březno řídila Jana S., která však nehodu nezpůsobila. Musela zastavit na křížení kolejí kvůli překážce na trati. Špatný odhad vzdálenosti druhého řidiče Bedřicha J. měl za následek střet jeho tramvaje (motorový vůz č. 122 + vlečný vůz č. 7), který jel do Všebořic. Náraz s vozem č. 127 způsobil vykolejení obou motorových vozů u podjezdu poblíž ústeckého hlavního nádraží.

4+5

K nejtragičtější havárii tramvají v Československu došlo v Ústí nad Labem. Stalo se tak 13. 7. 1947 v 16:38 hodin na lince č. 1 (Telnice – Hlavní nádraží) na Bukově. Přeplněné soupravě od Telnice selhaly brzdy a neovladatelný vlak jedoucí z podhůří Krušných hor ve vysoké rychlosti vykolejil na výhybce. Motorový vůz zachytil střechou stožár trolejového vedení, po nárazu se vymrštil vlečný vůz a vklínil se do čela vlečného vozu linky č. 5 připraveného k odjezdu na sousední koleji. Oba vozy linky č. 1 byly zcela zdemolovány, řidič Oldřich Ridvan byl usmrcen. Spolu s ním zahynulo na místě nebo později cestou do nemocnice či v ní ještě dalších 29 lidí. Zraněno bylo 76 osob.                                                                                      

I v Jablonci nad Nisou si lehaly tramvaje na bok. Během let 1900–1969 se na zdejších tratích událo mnoho nehod, z nichž několik bylo se smrtelnými zraněními. Nejvíce vykolejení se stalo samozřejmě v oblouku na dolním konci z Lidické ulice do ulice 5. května. Obsluha tramvajových vlaků, ať osobních nebo nákladních, jedoucích od Janova do Rychnova musela důrazně brzdit dlouhou příkrou Lidickou ulicí. Někteří řidiči to však nezvládli a po třistašedesátimetrové jízdě a značném klesání dole vykolejili. Náš snímek je z roku 1927, kdy se převrátil vůz č. 57. Havárie se v tomto případě obešla bez obětí.

Dnes už jen málokdo pamatuje tramvaje na úzkorozchodné dráze mezi Karvinou a Ostravou. Začaly jezdit ještě za Rakouska-Uherska a nová výstavba v oblasti Karviné, přeložky komunikací a nová výstavba železniční trati (tzv. Dětmarovická přeložka) vedly k rozhodnutí o postupné likvidaci, která začala rokem 1961. Dráha o délce 20 km zajišťovala především dopravu zaměstnanců do dolů při své trase. Na počest elektrické dráhy byla vydána řada pohlednic barevných i černobílých. Jedna z nich zaznamenala i dopravní nehodu, která se odehrála v Karviné 19. 10. 1917 mezi zastávkami Jindřichova kolonie a Lazy. Při čelní srážce dvou protijedoucích vlaků byly oba motorové vozy těžce poškozeny a řada cestujících utrpěla zranění.

8

Havárie motorového vozu č. 43 typu 6MT v Liberci 10. 7. 1957. Řidič při průjezdu Hanychovskou ulicí nebyl v kritickém okamžiku zdravotně v pořádku – údajně měl cukrovkové kóma.

9+10+11

Železniční vlak kontra tramvajový vlak aneb setkání vozidel na křížení rozchodů 1 435 mm a 1 000 mm ve Vratislavicích nad Nisou dne 12. 5. 1957. Řidiči tramvajového vozu typu 6MT ev. č. 117 z jabloneckého DP údajně selhaly brzdy, a tak i s vlečným vozem tzv. Plecháčem narazil do právě projíždějícího vlečkového vlaku ČSD z místního pivovaru. Zdemolován byl čtyři roky starý motorový vůz 6MT a služební železniční vůz. Dobové dokumenty hovoří jen o zranění cestujících, ale motorový vůz měl zcela zničenou přední plošinu. I přes toto velmi vážné poškození byl v libereckém DP opraven a znovu uveden do provozu. V roce 1979 se dostal do depozitáře Technického muzea v Brně, aby se v roce 2001 vrátil k opravě zpět do Liberce. Dnes slouží k historickým jízdám a opět mezi Libercem a Jabloncem projíždí Vratislavicemi, které před šedesáti lety málem stály za jeho zrušením.                                                                                                        

12

Stoupání renovovaného vozu 6MT ev. č. 117 z Vratislavic na Novou Rudu při jízdě z Jablonce do Liberce. Právě zde mu při opačné cestě dolů před 60 lety údajně selhaly brzdy. A tam dole se pomalu šinul po vlečce z pivovaru vlak ČSD. Co se tehdy honilo v hlavě řidiči tramvaje a jakou hrůzu měl před očima, si už můžeme jenom domýšlet. Snímek je ukázkou toh, jak se z málem odepsaného vozu stala historická „drážní hvězda“.


Průměrné hodnocení (15 hlasů): 4.27

Fotogalerie

Další články této rubriky

Radarový vlak: tichý strážce vzdušného prostoruRadarový vlak: tichý strážce vzdušného prostoru

4.12.2022 - Po druhé světové válce se kolem železnice v bývalém Československu i přímo po ní pohybovalo mnoho trofejních německých válečných strojů a zařízení. Mezi ně patřily také vagony s radary a cvičně nalétávající letouny.… »

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika