Muzejní železnice se stala perlou Vaudské riviéry

Železniční historické muzeum a depo, které se nachází v Chaulinu, místní části obce Chamby, je provozováno výhradně dobrovolníky, což je ve Švýcarsku u podobných drah docela běžný jev. Připomeňme si například muzejní parní ozubnicovou železnici Dampfbahn Furka Bergstrecke ve středním Švýcarsku, která funguje na podobném principu. O té jsme v některém z minulých ročníků Železničáře ostatně již také psali. Švýcarští nadšenci tak v Chaulinu udržují jedinečný park více než sedmdesáti parních a elektrických lokomotiv, ale i elektrických železničních vozů či tramvají, neschází ani osobní nebo nákladní automobily. Podle řady odborných hodnocení z celého světa jde o jednu z nejreprezentativnějších sbírek kolejových vozidel v Evropě.

Původně spojovací železniční trať z Chamby do Blonay byla uvedena do provozu v roce 1902 a měří bez sto metrů tři kilometry. Nejznámější a také nejfotografovanější stavbou je 78 metrů dlouhý a 45 metrů vysoký kamenný obloukový most přes rokli Baye de Clarens. Železniční muzeum bylo otevřeno v roce 1968 s cílem provozovat železniční trať s rozchodem jednoho metru z Blonay do Chamby a přitom zachovat technické vybavení historické hodnoty. Muzejní železnice je na obou koncích propojena s dalšími lokálními dráhami. Konkrétně v údolní stanici Chamby s horskou železnicí Chemin de Fer Montreux Oberland Bernoise (MOB), která jezdí mezi Montreux a Zweisimmenem, a naopak v horní části trati v Blonay s ozubnicovou dráhou téže společnosti, která spojuje město Vevey s horou Les Pléidaes. Ozubnicová dráha nesla až do roku 2001 název Chemin de fer électriques Veveysans (CEV), poté její provoz převzal dopravce MOB.

Vše začalo v roce 1966

Začátek záchrany spojovací dráhy Blonay – Chamby se datuje do roku 1966, kdy se hrstka nadšenců domluvila, že založí spolek pro záchranu této dráhy. Na ní byl zabezpečován pravidelný provoz společností CEV od 1. října 1902 nepřetržitě až do 21. května roku 1966. Poté se rozhodlo o jejím zrušení, údajně pro mizivý počet cestujících a špatnou finanční kondici dráhy. Spolek nadšenců, který založil společnost Chemin de fer-musée Blonay – Chamby, začal oficiálně fungovat 20. července 1968. V ten den již měl po kupě všechna důležitá povolení a mohl začít provozovat i osobní historické vlaky, což bylo stvrzeno slavnostním výjezdem prvního parního vlaku.

Spojovací dráha nabízí nádherné
scenerie. Po výjezdu ze stanice Chamby se po několika stech metrech přiblíží na dosah muzejnímu depu v Chaulinu, odkud se vydá směrem k tunelu u zastávky Cornaux s krásným výhledem do okolní přírody. Poté následuje jednoznačný vrchol celé této trati. A tím není nic jiného než úchvatný viadukt Baye de Clarens, o němž již byla řeč. Odtud se vlaky po necelém kilometru ocitnou v přestupní stanici Blonay.

Nejen tramvajová lokomotiva

Před samotným zahájením provozu a samotného muzea kluboví nadšenci intenzivně sháněli historická vozidla. Jejich úsilí bylo korunováno parní tramvajovou lokomotivou původem z roku 1882, kterou vyrobila švýcarská strojírna SLM ve Winterthuru, a také parní lokomotivou typu Mallet, původem z Německa. Mezi zajímavé exempláře v muzeu patří řada nádherných úzkorozchodných parních lokomotiv, nadšence do elektrické vozby určitě zaujme například elektrický motorový vůz pocházející z roku 1907 v kombinaci dvou odstínů zelené bývalé společnosti LJB (Langenthal – Jura Bahn). Jde o vůz typu Ce 2/2, který v roce 1907 vyrobila pražská společnost Ringhoffer v kooperaci se švýcarskou elektrotechnickou firmou EAG. Milovníky městské hromadné dopravy určitě potěší nádherně zrenovované původní tramvaje z několika švýcarských měst, hlavně pak ze zrušených provozů v Lausanne, Neuchâtelu či dvojjazyčného Fribourgu/Freiburgu

Spolupráce Georg Trüb, Winterthur, Švýcarsko