Lokálka v Podorlicku slavila výročí tisícího kilometru

Právě tady v Podorlicku dosáhla „zemská akce železniční“ jakéhosi pomyslného vrcholu. Byl zde položen už tisící kilometr zemí garantovaných lokálek stavěných za dozoru zemského výboru království Českého. Po ještě několika dokončených tratích (například Obrataň – Jindřichův Hradec, Libochovice – Vraňany či Opočno - Dobruška) akce z let 1893 – 1913 skončila. Výsledkem bylo celkem 33 drah o délce 1094 km. Ona tisícovka v kilometru 14,3/4, která se nacházela u severního portálu Pěčínského tunelu, byla označena velkou bronzovou deskou se secesním nápisem, že právě tu „za panování jeho veličenstva Františka Josefa I.,… byl tisící kilometr … na tomto místě dobudován dne 20. září 1906.“

Pamětní deska skončila ve sběrně

Deska podle návrhu akademického sochaře L. Herzla byla při slavnostní jízdě 13. 10. 1906 okázalým způsobem odhalena za přítomnosti nejvyššího maršálka Království českého Jiřího knížete z Lobkowicz. Rozměrnou bronzovou tabuli před pár lety kdosi ukradl a rozbitou zpeněžil ve sběrně, nicméně úsilím rokytnického starosty, nadšenců z Letohradského železničního klubu, Petra Tejkla a dalších, kteří vypsali veřejnou sbírku, se předloni v červenci podařilo repliku jedinečného artefaktu vrátit na místo. A zároveň umístit její kopie jednak v muzeu lokálky v Rokytnici a také v centrále SŽDC v Praze Dlážděné ulici. Ale o tom všem Železničář již informoval.

Ceněný spis o zemské akci

Při příležitosti dobudování tisícího kilometru vydal Zemský výbor pamětní spis o podporování železnic nižšího řádu. Tato více než dvousetstránková velmi ceněná kniha stručně představuje oněch dvaatřicet do roku 1906 dokončených garantovaných lokálek včetně informací o iniciátorech a stavebnících, náčrtu výškového profilu s vyznačením poloh stanic a přepravně ekonomických ukazatelů. Nechybějí atraktivní fotografie často z doby výstavby. Pamětní spis srozumitelně popisuje stavbu místních tratí před vznikem zemského zákona č. 8, vznik celé akce, způsoby financování a garantování včetně účasti státu a místních zájemců a přináší statistické přehledy, usnesení sněmu a návrhy zemského výboru a také přímé a nepřímé pozitivní účinky železniční akce včetně příkladů. Poměrně podrobně je zde představena stavba těchto drah a vybavování zařízením včetně vozidel. Vše na základě veřejné soutěže a s použitím normalizovaných vzorů budov, zabezpečovacího zařízení a prvků kolejového svršku i spodku. To vše spolu s legislativními úlevami mělo pomoci výstavbu a následně i provoz zlevnit.

A jak si stála rokytnická lokálka ukrytá pod zkratkou D-V-R? Její ekonomické údaje pochopitelně spis ještě neuváděl, nicméně v dalších letech se navzdory obtížnějšímu horskému charakteru a slabšímu průmyslu vyvíjel vcelku příznivě. Působivé krajinné partie v údolí říčky Zdobnice na 19,9 km dlouhé trati se dvěma tunely a třemi většími ocelovými mosty se za oněch jedenáct desetiletí příliš nezměnily. Motorové vlaky Českých drah dál vozí místní obyvatele i návštěvníky Orlických hor a manipulační vlaky ČD Cargo svážejí jak vytěžené dřevo, tak slouží obsluze významného přepravce ESAB Vamberk. Množství zajímavostí o této lokálce nejdete nejen v literatuře nebo na webu, ale hlavně v rokytnickém muzeu v tamní výtopně, kde vás rádi přivítají. A přitom se můžete zastavit i v rokytnickém muzeu Sýpka, kde je až do 30. října letošního roku otevřena výstava Pod praporem tunelářů věnovaná právě 110. jubileu dráhy D-V-R.

Dráha v datech 

●  Koncese pro stavbu a provoz dráhy – 27. 12. 1904

●  Zaručení garance zemským sněmem – 21. 12. 1904

●  Zahájení stavby – jaro 1905 (stavbu provádělo podnikatelství Zdeněk Kruliš podle projektu technické kanceláře Kodl a Hammer)

●  Otevření dráhy – 14. 10. 1906

●  Zestátnění – 1925

Železniční trať Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách (v jízdním řádu označená číslem 023) je kusá jednokolejná regionální trať a prochází dvěma tunely. U portálu Pěčínského tunelu je pamětní deska odhalená u příležitosti dokončení 1000. kilometru českých lokálek. V současné době jsou na většinu osobních vlaků na trati nasazovány motorové vozy řady 810, 814 a RS-1, které provozuje společnost České dráhy. Trať je také pro svůj horský charakter někdy označována jako Orlickohorský semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Grazem.