Krokodýli slaví šedesáté výročí od narození

Vzhledem k tomu, že na neelektrizovaných tratích Československých státních drah (ČSD), kterých bylo začátkem šedesátých let v bývalé ČSSR ještě poměrně poskrovnu, nebyla motorová trakce v podobě čtyřnápravových motorových a přívěsných vozů příliš rozšířená, zadalo na konci padesátých let Ministerstvo dopravy projekt na výrobu dvou řad motorových vozů. Především řady M 240.0 (později 820), která byla určena pro provoz na vedlejších tratích, a následně také řady M 286.0 (později 850) pro vozbu na hlavních tratích. V padesátých letech sice vzniklo více než dvě stě motorových vozů M 262.0 (později 830), ale počet těchto vozidel byl pro potřeby ČSD zcela nedostačující. 

Původně označen řadou M 283.0
Po řadě byrokratických průtahů se v roce 1960 podařilo dokončit projektovou dokumentaci k prvnímu prototypu Krokodýla, který ale tehdy ještě nesl označení M 283.001. Tento designově zajímavý vůz byl vyroben v roce 1962 v podniku Vagonka Tatra ve Studénce nedaleko Ostravy. Po vyrobení se první prototyp vydal na zkušební jízdy bez cestujících, kde se přišlo na celou řadu nedostatků na podvozcích vozidla. Vůz musel být odstaven a konstrukční oddělení dostalo pokyn vyvinout nové podvozky s lepšími technickými parametry. O rok později, tedy v roce 1963, vzniká druhý prototyp Krokodýla, který byl nejprve označen jako M283.002. Měl již nové podvozky, kterými byl v roce 1964 opatřen i první prototyp, a oba vozy byly dislokovány v Lokomotivním depu v pražské Libni, kde započaly jejich náročné testy. Vzhledem k vyšší hmotnosti byly ještě v roce 1964 oba prototypy přeznačeny na řadu M 286.0 a poté absolvovaly řadu zkoušek na Železničním zkušebním okruhu u středočeských Cerhenic. Po ukončení zkoušek již zamířily k ČSD na vlaky pravidelné dopravy. 
První působení obou Krokodýlů bylo v čele rychlíků, které vypravovalo pražské libeňské depo, a to až do roku 1969, kdy společně s dalšími, již sériovými stroji, byly oba prototypy přesunuty do depa v Olomouci. První prototyp v hanácké metropoli vydržel do roku 1997 a jeho poslední štací se stalo depo Brno-Horní Heršpice. Po násilném poškození v roce 2002 se vážně uvažovalo o jeho fyzické likvidaci, ale díky zdravému rozumu byl tento vzácný exponát nakonec zachován jako provozní historické vozidlo. A tak v roce 2003 prošel opravou a čela vozu byla uvedena do stavu po výrobě. O dva roky později navíc tento Krokodýl obdržel původní retro nátěr, se kterým opouštěl jako nový výrobní závod ve Studénce. Kromě toho se tento stroj M 286.0001 (850.001) v roce 2005 stal oficiálním historickým vozidlem Českých drah, byť ještě mnohokrát zasáhl do pravidelného provozu. Druhý prototyp se pak časem dostal na Slovensko, nejprve do Leopoldova, později Trenčianské Teplé, kde skončil pravidelnou pouť v roce 2004.

Sériová výroba až v 60. letech
V roce 1966 vyjely do provozu první sériově vyráběné motorové vozy M 286.003 až 027, jejichž výroba se překlenula až do následujícího roku 1967. Od dubna do září 1967 vznikla ještě druhá série Krokodýlů evidenčních čísel 028 až 052. Tím se završila motorová řada M 286.0 (850). Sériové vozy M 286.0 se od prototypů odlišovaly například provedením dálkových houkaček na střeše stanoviště a v řadě dalších detailů. Poslední dva sériové vozy M 286.0051 a 052 výrobce vybavil novými upravenými vznětovými motory a také jiným typem nápravové převodovky a kompresoru. Důvodem bylo odzkoušení nových komponentů pro nově zamýšlenou řadu M 296.1 a 296.2 (později 853 a 852). Poslední dva sériové vozy byly potom přiřazeny k nové řadě M 286.1 a přeznačeny jako stroje M 286.1038 a 039. V letech 1967 až 1968 bylo na stejném základu, jako byla řada M 286.0, vyrobeno ještě sedmatřicet „jedničkových“ Krokodýlů řady M 286.1 (později 851), které se lišily výkonnějšími motory a novými nápravovými převodovkami ve zdokonaleném pojezdu. Dva vozy řady 851 byly po vyřazení z provozu přestavěny na měřicí vozy jak Správy železnic, tak společnosti AŽD Praha. 
Sériové Krokodýly řady 850 dopravce deponoval nejprve do lokomotivních dep Praha-Libeň, Brno-Maloměřice, Olomouc, část zamířila rovněž do Bratislavy a Košic. O něco později opustily depa v Bratislavě, Olomouci a Praze a byly dislokovány na jiných místech tehdejšího Československa. Po rozdělení společného státu se soustředily do brněnského depa v Maloměřicích a na Slovensku pak do různých dep, počínaje Trenčianskou Teplou a konče Košicemi. Na Slovensku vozy řady 850 dojezdily v roce 2007 a o tři roky později v České republice, byť jich dále ještě několik fungovalo jako provozní záloha. To však už byla labutí píseň těchto strojů, z nichž některé dnes existují již jen jako historická vozidla.
Během provozu Krokodýlů se uskutečnila řada jejich úprav a rekonstrukcí. Důvodem bylo hlavně zvýšení spolehlivosti těchto ne úplně podařených vozidel ČSD. Opravdu slabým článkem byly původní vznětové motory řady M 286.0, u nichž se poruchovost snižovala umělým snížením jmenovitého výkonu o 73kW a současně snížením otáček za minutu z 1 470 na 1 400. Velkou roli ale hrály výměny nápravových převodovek, které se prováděly až v devadesátých letech. Výměnou prošla i okna, která dostala dvojitá determální skla a díky tomu mohla být odstraněna nevyhovující s kovovými rámy, kterými často do vozů zatékala dešťová voda. Přetrvávající nedostatek čtyřnápravových motorových vozů vedl v roce 2000 tehdejší vedení Českých drah k rozhodnutí o dalších rekonstrukcích Krokodýlů, byť šlo již o morálně zastaralá vozidla. Počínaje rokem 2002 tak prošlo postupně sedm strojů generální opravou a byly do nich zastavěny spolehlivější motory z původní řady 853, která se naopak zrekonstruovala na řadu 854. Repasovaná vozidla byla navíc vybavena například vlakovým zabezpečovačem LS-IV a návěstním opakovačem.
Motorové vozy byly v pravidelném provozu vypravovány buď jako sólo, nebo s přípojnými vozy původní řady Balm. Konkrétně pro řadu M 286.0 se zkonstruovala řada vozů, která byla v roce 1983 označena jako Bmx, v polovině devadesátých let jako 050 a od roku 2009 jako Bmx765. Přípojné vozy se sériově vyráběly v letech 1966 až 1968 ve Vagonce Tatra Studénka. Pro odlišení od kratších Balmů (dnešní řada Btx761) se jim říkalo dlouhé Balmy. Celkově vzniklo 180 těchto vozidel, z čehož první tři prototypy sjely z výrobní linky již v roce 1962. Z nich se později vyrobil jeden vůz v uspořádání s oddíly 1. vozové třídy s označením Aalm, který byl ale v roce 1983 vyřazen z provozu.