Hlavní nádraží v Berlíně slaví první kulatiny

Fridrich Vilém III., vládce Pruska, byl ve vztahu k železnici skeptikem. Vše nejlépe dokumentuje jeden z jeho výroků. „Nemohu spatřovati žádnou velkou blaženost v tom, že budu v Berlíně nebo v Postupimi o pár hodin dříve.“ To řekl v říjnu 1835. V prosinci vyjel na území Německa první vlak, a to z Norimberka do Fürthu. O tři roky později, 29. října 1838, byl zahájen provoz železnice mezi Berlínem, přičemž první berlínské nádraží leželo nedaleko dnešního postupimského náměstí. A k tomu jedna dobová zpráva z berlínských novin Vossische Zeitung: „Tohoto dne ve 12 hodin konalo se otevření celé dráhy odsud až do Postupimi tak slavnostním způsobem, jak by si bylo možné jen přáti. Přítomní princové královského domu rozhodli se poctíti a přijmouti pozvání Ředitelství dráhy a býti při zahajovací jízdě.“ Prusko se stalo průkopníkem železnic. O pět let později zahájila provoz první pruská dálková trať Berlín – Štětín vedoucí k břehům Baltského moře.

Železniční metropolí se stává Berlín

Po roce 1838 se Berlín postupně stal železniční metropolí, vzniklo sedm architektonicky reprezentativních dálkových nádraží – novostaveb prvních stanic privátních společností. V roce 1838 Potsdamer Bahnhof, o čtyři roky později Frankfurter / Schlesischer Bahnhof, v roce 1846 Hamburger Bahnhof, následovaný roku 1868 Görlitzer Bahnhof, v roce 1871 Leehrter Bahnhof, o dalších pět let později Stettiner Bahnhof a nakonec v roce 1880 Anhalter Bahnhof. Pouze dnešní Ostbahnhof – tedy Východní nádraží, dříve nazývané jako Frankfurter / Schlesischer Bahnhof nebo také méně obvykle Hauptbahnhof, má ještě nostalgické rysy s klasickou nádražní halou. Budovu Hamburger Bahnhof připomíná architektonicky cenná čelní fasáda – dnes je součástí kulturního centra a muzea.

Stavba odpovídá současným trendům

Exteriér dnešního berlínského hlavního nádraží působí funkcionalisticky. Odpovídá moderním trendům. Není každému po chuti, dominuje v něm ale duch doby. Otázka, zda je nádraží krásné, se neklade. Lze na ni odpovědět jen subjektivně: Krása byla vždy čímsi relativním v poměru k něčemu jinému. V Německu ještě naštěstí existují stavebně vydařenější nádražní budovy. Ty jsou právem velebenými a velmi honosnými vstupními branami do daných měst  a lze je označit jako katedrály stavebního umu. Příkladem je hlavní nádraží v Hamburku. A tyto honosné stánky jsou i nadále výkonnými dopravními a provozními uzly.

Desetileté jubileum berlínského hlavního nádraží (služební zkratka BHB) stojí za připomenutí. V září 1995 bylo přijato usnesení o plánu ohledně severojižního železničního spojení v Berlíně. Stalo se předzvěstím stavby hlavního nádraží. V roce 2004 byly v podzemní části položeny první koleje a začalo se s montáží 54 eskalátorů. A 26. května 2006 bylo konečně hotovo. Po šestiletém zpoždění uvítalo největší evropské nádraží křižovatkového typu první čestné hosty. Na slavnostním otevření se objevili například spolková kancléřka Angela Merkelová, úřadující primátor Berlína Klaus Wowereit a tehdejší šéf Deutsche Bahn Mehdorn. Pravidelná železniční doprava sem začala jezdit 28. května 2006.

Z provozního hlediska je berlínské hlavní nádraží gigantem. Ve spodní části najdeme osm kolejí se čtyřmi nástupišti – s čísly 1 až 8 pro dálkovou a regionální dopravu. Naopak v horní je šest kolejí, tři nástupiště – čísla 11 až 14 pro dálkovou a regionální dopravu a také koleje 15 a 16 pro městskou dráhu S-Bahn na spojení východ-západ. V budoucnu bude na BHB končit kromě již existující linky metra U55 také nová linka S21, která povede od severní části okružní trasy S-Bahnu.

Zlepšit bezpečí a servis

Berlínské hlavní nádraží leží v té nejlepší lokalitě – nedaleko Braniborské brány v přímém sousedství a vizuálním kontaktu s proslulou nemocnicí Charité a se spolkovým kancléřstvím. Krátká ulice na nábřeží dostala název Listova. Friedrich List (1789-1846) byl německý národohospodář, průkopník železnic, politik, diplomat a publicista. Zasloužil by si rozhodně větší poctu.

A má náš „oslavenec“ nějaká přání? Samozřejmě. Hodilo by se více zaměstnanců DB dbajících o servis a bezpečnost, aby se konečně učinila přítrž čmáranicím a znečišťování například na vjezdech do tunelů. Železničářky a železničáři pracující na hlavním nádraží si zaslouží srdečné poděkování za svou nepřetržitou práci.

Šéf a vedoucí nádražního managementu Thomas Hesse si stavbu pochvaluje. „Podařilo se nám vybudovat uprostřed Berlína mistrovské architektonické a stavební dílo. Se svými cca 300 tisíci cestujícími a návštěvníky denně je hlavní nádraží dnes největším křižovatkovým nádražím Evropy. Hlavní nádraží nenabízí pouze moderní infrastrukturu, ale je i mezinárodním vývěsním štítem a jednou z berlínských atrakcí. Neustále se soustřeďujeme na kvalitu, bezpečnost a čistotu. Těmto výzvám čelí naši zaměstnanci každý den s bravurou. Těšíme se i v tomto jubilejním roce na mnoho dalších návštěvníků a cestujících,“ dodal ke kulatému výročí.

Partnerství napříč Evropou

Stanice navázala partnerství s několika evropskými nádražími, v roce 2005 s Paříž – Gare du Nord a Moskva – Bělorusskij vokzal, a v roce 2006 s kodaňským Kopenhavens Honvedbanegard, varšavským hlavním nádražím Warszawa Centralna a římským Roma Termini. V roce 2007 také s hlavním nádražím v Curychu. Deset let neznamená v měřítku historie prakticky nic. Přesto patří berlínskému hlavnímu nádraží naše gratulace a přání všeho nejlepšího v budoucnosti stejně tak jako všem železničářkám a železničářům, kteří na této evropské křižovatce pracují. A také ať i v budoucnu můžeme na berlínském hlavním nádraží vidět přijíždějící a odjíždějící vlakové soupravy s logem Českých drah.