Dvě výročí připomenou život otce našich železnic

Perner se narodil 7. září 1815 v Bratčicích u Čáslavi v rodině mlynáře coby nejstarší ze sedmi dětí. Po pěti třídách základní školy v Potěhách a čtyřech hlavní školy v Praze, zřejmě pod vlivem kamarádů, nastoupil na Královské české stavovské technické učiliště. Tady jej učil F. J. Gerstner, projektant první koněspřežné dráhy na evropském kontinentě. V červenci 1833 vysokoškolská studia ukončil a nastoupil na místo vrchnostenského hospodářského správce na traut­tmansdorffském panství na Jičínsku. V lednu roku 1836 se jeho život významně změnil. Přečetl si inzerát nabízející práci českým technikům na stavbě první ruské železnice, který nebyl podepsán nikým jiným než podnikatelem F. A. Gerstnerem, neméně slavným synem F. J. Gerstnera.

Vyhazov v Rusku

Po nedlouhé poznávací cestě po prvních evropských drahách v Bavorsku a Belgii a samozřejmě též v kolébce železnice – Anglii, nastoupil v červnu v Petrohradu práci na stavbě železnice do Carského Sela s platem 250 rublů. V listopadu 1836 byl ale po incidentu s ruským dozorcem propuštěn. Následovalo intermezzo ve Lvově, záhy jej opět přitáhla železnice. Dal se najmout na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda, kde mimo jiné – pod vedením legendárních stavitelů Ghegy a Negrelliho – prováděl závěrečnou přípravu úseku Břeclav – Brno a projektoval trasu Ostrava – Osvětim. Od počátku 40. let 19. století, kdy se ve stavbě železnic začal angažovat rakouský stát, vstoupil Perner do státních služeb. Na stavbě Severní státní dráhy se stal jedním ze šesti vrchních inženýrů státní dráhy s báječným platem 1400 zlatých ročně. V červnu pracoval na návrzích trasování dráhy z Olomouce do Prahy a Podmokel (Děčína), konkrétně navrhoval trasu údolími Labe a Vltavy. Na Olomoucko-pražské dráze dohlížel na projekty Česká Třebová – Kolín, řešil návrhy v úseku Pardubice – Praha a zajišťoval výstavbu nejstaršího pražského nádraží (dnešního Masarykova). Přímo naproti jeho staveništi, v Havlíčkově ulici 1025, měl kancelář.

Osud ho dohnal v Chocni

V srpnu 1845 přišla Pernerova velká chvíle, zároveň mu však sudičky začaly odpočítávat poslední dny života. Dne 4. srpna 1845 se se strojvedoucím Kašparem účastnil závěrečné zkušební jízdy, aby 20. téhož měsíce za obrovské pozornosti veřejnosti a médií s lokomotivou Böhmen dovezl první vlak do Prahy. Dne 9. září 1845 se vrchní inspektor Jan Perner vracel z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Vyhlížel neustále z okna a prohlížel si postup dokončovacích prací na dráze. Ve chvíli, kdy vlak vyjížděl z choceňského tunelu do nádraží, sestoupil na nejnižší stupínek schůdků vozu pomalu jedoucího vlaku a pohlédl zpět zřejmě na tunel. Tato chvíle se mu stala osudnou, neboť vzápětí narazil hlavou na sloup vrat u vjezdu na nádraží. Druhého dne po těžkém boji o život Jan Perner vydechl naposled ve věku pouhých 30 let. Pohřeb se konal v pátek 12. září 1845 v jeho rodných Bratčicích. Hold mu vzdala i milovaná železnice, na počest jeho života a díla byl z Prahy vypraven zvláštní vlak.      

Oslavte s námi výročí průkopníka železnice

Sobota, 12. září 2015 – bohatý celodenní program před pardubickým nádražím (jarmark, koncerty, prezentace spolupořádající Dopravní fakulty Jana Pernera a další). Vzácností bude promítání filmů v nádražním kině Sirius, které je jinak opuštěno. Ve vestibulu nádraží se uskuteční výstava dobových dokumentů a fotografií a dobově odění figuranti se (v 11.00) zúčastní odhalení základního kamene k poctě stavitele. Chybět nebude výstava modelářů a exkurze na ústřední stavědlo SŽDC. Na nástupištích 1A a 1B proběhne projekce v kinematovlaku a výstava lokomotiv a legiovlaku. Bohatý program je připraven v Museu Rosice nad Labem (vyšlou na linku i dobový trolejbus) a ve Východočeském muzeu Pardubice (Mašinkový víkend). V 10.51 by Pardubice měly přivítat parní vlak z České Třebové vedený parní lokomotivou 464.008. V dobových uniformách jej doprovodí členové Chornického železničního klubu. Zvláštní vlaky vyjedou také do Rosic a Slatiňan.

Kompletní program najdete na www.rokjanapernera.cz. Pořadateli jsou Společnost Jana Pernera, město Pardubice, Pardubický kraj, Univerzita Pardubice DF JP a České dráhy.