Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Chlouba a kouzlo nádražních budov zachycené na pohlednicích

Chlouba a kouzlo nádražních budov zachycené na pohlednicích

10.6.2013 – autor: JAN DVOŘÁK

Nádražní budovy byly od vzniku železnice vděčným objektem pro fotografy. Představovaly zviditelnění města nebo vesnice, tvořily součást reprezentace vůči okolí. Není tedy divu, že od konce 19. století až do časů první republiky, především do poloviny 20. let, se nádraží velmi často vyskytovala na pohlednicích v prodejnách novin a tabáku.

Chlouba a kouzlo nádražních budov zachycené na pohlednicích

Obec, která má krásné a výstavní nádraží, patří mezi elitu. Tato myšlenka se zakořenila v hlavách našich předků ještě za c. k. mocnářství. Z období boomu železnice se nám zachovaly nejen architektonicky vydařené staniční budovy, ale také pohlednice s motivy železničních budov. Mezi ně patří například Brno, Český Těšín, Hradec Králové, Cheb, Plzeň, Pardubice, Prostějov, Uherské Hradiště a mnohé další. Je zajímavé, že pražské hlavní nádraží figuruje na pohlednicích v omezené míře.

Na zažloutlých snímcích máte možnost spatřit nádraží, která dnes už ne­existují (zrušená či k nepoznání přestavěná). To se týká například nádraží Severozápadní dráhy, později nazývané Denisovo nebo Praha-Těšnov. Na snímku ho vidíte vyobrazené kolem roku 1907. Při stavbě Severojižní magistrály byla tato nádherná budova v roce 1985 nemilosrdně zlikvidována. Nádražní budova ve Vraném nad Vltavou byla zase zachycena fotoaparátem s přeškrtnutým nápisem Wran. Se vznikem republiky byla změna názvu pro nádraží typická. Jména stanic se ale měnila i z jiných než politických důvodů. Například středočeské Votice mají dnes jen jedno nádraží – dříve tam ale existovala dvě. Dnešní stanice Votice nosila název Votice-Beztahov, zatímco dřívější stanice Votice-Veselka má v aktuálním jízdním řádu označení Olbramovice. 

Jak se jmenuješ, stanice?

Na pohlednici z Rakousko-Uherska je železniční stanice Jirna, která ze všech našich nádraží snad nejvíce měnila své jméno. Na Olomoucko-pražské dráze vznikla až v roce 1883 a dostala název podle obce vzdálené asi 4 km, jež hrála ve zdejší oblasti nejdůležitější roli z pohledu hospodářství, školství a poštovní a církevní správy. Po několika letech provozu si rovněž asi 4 km vzdálené Koloděje, ležící ovšem na opačné straně kolejí, vymohly změnu. Od roku 1887 tak na zastávce přibyl za pomlčku nápis Koloděje. Další změna nastala krátce po první světové válce, kdy se rozrostly u tratě nově založené Klánovice, a tak následovala žádost o přejmenování. Vedení drah však akceptovalo žádost pouze zčásti. V roce 1921 se tudíž v jízdních řádech objevil název Jirny-Klánovice. Daný stav se však Klánovickým nezamlouval. Kýženého názvu se dočkali až po další žádosti v roce 1937, kdy byla zastávka pojmenována Klánovice. Poslední změna nastala po připojení Klánovic ku Praze; od roku 1976 tak nese název Praha-Klánovice. Za časů mocnářství a protektorátu však byly na železniční budově ještě názvy v německých překladech.

Staré pohlednice vám mohou ukázat, jak se v minulosti vydávaly na nádražích a zastávkách jízdenky. A někdy zase odhalí fantazii našich předků. Na pohlednici z přelomu 19. a 20. století vyobrazili fiktivní nádraží Ještěd (Jeschken) v roce 1960. Mimo nádraží měl Ještěd ještě nabízet hotel, restauraci, továrnu a automobilovou závodní dráhu. Mimochodem, pohlednice je vyrobena dvoubarevným světlotiskem s knihtiskovým přítiskem textu. Na snímku kolejiště ve skutečné stanici Reichenberg (Liberec) ze začátku minulého století zase stojí za povšimnutí netradiční točna depa. 

Kolik měří správná pohlednice na šířku a kolik na výšku?

Většina těchto pohlednic byla vyrobena technikou bromografie nebo ofsetovým tiskem. Principiálně existují čtyři základní druhy tisku: z výšky (knihtisk), z plochy (ofset), z hloubky (hlubotisk) a skrze síto (sítotisk) – k nim ještě přistupuje litografie a světlotisk. Tak jako bývaly různé techniky tisku pohlednic, tak i bývaly různé jejich formáty. Na pařížské Světové poštovní konferenci konané roku 1878 byl zaveden formát 140 x 90 mm, který najdeme u většiny historických pohlednic. V současnosti mají rozměry pohlednic mezinárodní standard: minimální rozměry 140 x 90 mm, maximální rozměry 148 x 105 mm (formát A6). Většinou se nyní setkáváme s rozměrem A6 s povolenou odchylkou 2 mm.


Průměrné hodnocení (21 hlasů): 4.95

Fotogalerie

Další články této rubriky

Legendární Kredence letos slaví sedmdesátinyLegendární Kredence letos slaví sedmdesátiny

19.3.2019 - Motorový vůz původní řady M 262.0 letos oslaví už sedmdesát let od zahájení sériové výroby. Jeho provoz je úzce spojený s poválečnou obnovou Československa a motorizací provozu u tehdejších ČSD. Zpočátku se tato vozidla… »

Osoblažská úzkokolejka oslavila 120 let Osoblažská úzkokolejka oslavila 120 let

24.2.2019 - První železnice se do Osoblažského výběžku dostala již v roce 1872. Jednalo se o odbočku Moravské centrální dráhy vedoucí z Krnova do tehdy pruského města Ziegenhals, dnešních Gluchołaz. Železnice míjela chudé a málo… »

Lokomotivní řada 169: Asynchron pohřbila dobaLokomotivní řada 169: Asynchron pohřbila doba

21.2.2019 - Přesně před 30 lety vyjel na koleje první vlak Československých státních drah (ČSD) s moderní lokomotivou poháněnou asynchronními motory. Stalo se tak na trati z pražského hlavního nádraží do Benešova u Prahy. Měl číslo 8207, z… »

 

Všechny články rubriky Historie

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika