Černá sobota ukazuje smrt a hazard z pančovaného alkoholu

Skladník Kubíček alias František Filipovský si povšimne nápadné aromatické čiré tekutiny ukapávající z odstaveného kotlového vozu v železniční stanici Brody. Upije a stočí si jeden demižon. Ten pak levně přeprodá nádražnímu trafikantovi a podvodníkovi Rezkovi, který jím večer pohostí opilce Málka a Hatinu. Řidič Valena (v podání Josefa Beka) se zajímá o Rezkovu manželku (alias Danu Medřickou) a s demižonem odjede vlakem neznámo kam na svatbu kamaráda.

 Jenže Rezek je najednou nalezen v kolejišti těžce raněn a v nemocnici zemře. Pitva prokazuje, že na otravu metylalkoholem. Totéž se stane i Kubíčkovi. Rozjíždí se boj s časem. Podaří se zachránit svatebčany před otravou? To je v kostce obsah méně známé československé filmové detektivky Černá sobota, kterou v ro­ce 1960 natočil režisér Miroslav Hubáček. Zápletka filmu i jeho osvětové vyznění jako by měly odraz v současné aféře, která má dokonce obludnější rozměry. 

Který případ se stal předlohou filmu? Možná ten z Ústí

Poměrně napínavý film vznikl na motivy rozhlasové hry Demižon Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, nastudo­va­né v českobudějovickém rozhlase roku 1958. (Za poněkud delší dialogy je zodpovědný Jiří Brdečka.) Snímek je zajímavý i tím, že jeho začátek byl natáčen v exteriérech na moderním, elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice, kde vidíme řady stylových kolejových vozidel. V průběhu děje se objeví i jiná místa – například budova výhybny Tomice, shodou náhod zbořená v letošním roce.

Dílo vzniklo na motivy skutečné události. Který konkrétní případ byl předlohou, se mi nepodařilo vypátrat, ale údajně se stal někde na severu Čech. Známý je jiný incident z Ústí nad Labem z května 1945, kde se od 10. května léčil na otravu alkoholem a zlomeninu v nemocnici sovětský vojín Alfred Kutssan (po měsíci zemřel). Jiný zdroj uvádí, že po požití metanolu z cisterny z chemičky v Ústí nad Labem na následky otravy tehdy zemřelo sedm sovětských vojáků a jeden Čech. Rozsáhlejší případ otravy metanolem byl zaznamenán na našem území v roce 1968, kdy sovětší vojáci vypili tekutinu, kterou našli v odstaveném autě a o níž si mysleli, že jde o alkohol. Zemřelo jich tehdy pět. Mimochodem, případ otravy sovětských vojáků metanolem ukradeným ze železničního vozu je znám i z tehdejší Německé demokratické republiky. 

Hromadné otravy nejsou v Evropě výjimkou

Ale nejen ruští vojáci se lačně vrhali po všem, co teklo. Jak známo, že pančovaný alkohol s metanolem zabíjel i v jiných státech – v roce 1981 zahynulo v indickém Bengalúru 308 osob, v roce 1999 v Bangladéši celkem 113 lidí a 137 lidí zemřelo rok nato v keňském hlavním městě Nairobi. K hromadné otravě došlo ro­ku 1979 v SSSR, kde se dělníci pokoušeli získat líh filtrací a úpravou šelaku. Z Evropy je asi největší známou metanolovou tragédií ta z estonského Pärnu, k níž došlo před 11 lety v září. Tady alkohol vyrobený z metanolu z od­cizených sudů zavinil smrt 68 lidí a způsobil trvalé následky, zejména oslepnutí, dalším 43 osobám. Kolika mrtvými asi skončí aktuální aféra v Česku?