Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Břasy jako kolébka moderní přepravy

Břasy jako kolébka moderní přepravy

31.8.2016 – autor: JAN DVOŘÁK

Okolí dnešních západočeských Břas, které byste nalezli na Rokycansku, se před více než sto lety pyšnilo moderní přepravou zboží i cestujících. Díky uhelným dolům a průmyslovým závodům na ně navazujícím zde během několika desetiletí vznikly mnohé železniční a lanové dráhy.

Břasy jako kolébka moderní přepravy

První trať o běžném rozchodu (1 435 mm) byla zprovozněna 1. 4. 1863 z Chrástu, ležícím na hlavní dráze z Prahy do Plzně. Zdejší železniční stanice zpočátku nesla název podle největšího města kraje – Radnice. V roce 1893 byla přejmenována na Stupno-Břasy, protože trať byla prodloužena až do samotných Radnic. To už v okolí Břas panoval rozmach úzkokolejných drážek na koňský pohon, protože se díky železniční trati mohla většina místního uhlí vyvážet. Do této doby se zdejší uhlí spotřebovávalo v místních závodech.

Průkopníkem firma J. D. Starck

První koňskou úzkokolejku (rozchod 700 mm) vybudovala v roce 1871 firma Johan David Starck, aby zajistila plynulou dopravu nákladu ze svých dolů a dalších svých továrniček na nádraží. Malodráha vedla od nádraží přes Vranov k šachtě Liewald a propojovala i olejové hutě a chemické závody (mimo jiné i na výrobu barev – dnešní Primalex). Po úzkorozchodné síti se sváželo nejenom uhlí, ale i cihly, keramika, sklo a šamot. Městečkem, které pokryla síť úzkých kolejnic, bylo často slyšet práskání bičem, klusání koní a skřípění podvozků. Provoz byl tak silný, že se vyplatilo drážku elektrifikovat. Tak se stalo v září roku 1908, kdy se po ulicích mezi domy začala pohybovat elektrická lokomotiva pod trakčním vedením. Dráha svojí podobou připomínala nedlouho předtím otevřené úzkorozchodné tramvajové provozy v Teplicích, Ústí nad Labem či Jablonci. Tady ovšem hnací vozidla sloužila jen nákladní dopravě a až do roku 1945 byla napájena stejnosměrným proudem o napětí 500 V, vyráběným parní turbínou ve Starckově barvírně. Každou ze sedmi elektrických lokomotiv, které zde jezdily, poháněly dva motory, každý o výkonu 30 kW. Lokomotivy měly rozvor 1,5 m a délku přes nárazníky 3,5 m.

Po 2. světové válce význam malodráhy poklesl a výroba elektřiny ve znárodněném podniku pod názvem JoDaSta skončila a přešlo se na dieselové lokomotivy, které dodala pražská firma Stavební stroje. Provoz s nimi byl však oproti elektrice těžkopádný, a proto byla začátkem 50. let vybudována k dolu Matylda normálněrozchodná vlečka ČSD. V dalších letech byly technické památky na úzkorozchodku beze zbytku zlikvidovány.

Koňka sloužila hlavně dolům

Druhou místní úzkorozchodnou byla takzvaná Šternberská dráha o délce 8,5 kilometru, která byla vybudována v roce 1877. Opět zprvu koňský provoz vedl od dolů sv. Jan a sv. Anna u Darové a přes Vranovice a kolem dolu Liewald, kde se křížila se Starckovou dráhou, k šachtě Klement. U šachty Klement vznikla překládací stanice (tzv. přesyp), odkud se uhlí sváželo k nádraží. Od roku 1924 byla v úseku Darová – Břasy nahrazena koňka visutou lanovkou o délce 2,5 km. Na vlečkách k dopravě uhlí od dalších šachet k přesypu byly od roku 1928 koně nahrazeny motorovými lokomotivami na benzin.

Když Jiří Šternberk v roce 1934 odkoupil od závodů J. D. Starck šachtu Lieweald, byla za čtyři roky od ní k centrální stanici lanovky postavena pozemní lanovka o rozchodu 480 mm a délce 540 m. Od roku 1940 pak byly pozemní lanovkou propojeny i další dva doly. Nejdůležitější visutá lanovka vedla z překládací stanice do třídírny na rampě u nádraží ve Stupně. Zde se uhlí nakládalo do vagonů a Českou západní dráhou se vyváželo do míst další spotřeby. Provoz benzinových úzkokolejných lokomotiv byl zavedením lanovek ukončen a roku 1953 byla zrušena i trať bývalé Starckovy elektrické malodráhy. To už doly po znárodnění v roce 1945 nesly název Radnické uhelné doly n. p. Poslední důl v revíru (Matylda) byl uzavřen 28. 2. 1969.

Nebýt této uhelné pánve, železniční trať Chrást – Stupno – Radnice by patrně vůbec nevznikla. Úzkokolejky firmy J. D. Starck a hraběte Zdeňka Šternberka přispěly k rozmachu těžby a vývozu uhlí, a tím i k tomu, že po sto letech těžby byly zdejší zásoby uhlí zcela vyčerpány. A tak se stalo, že obyvatelstva tu nepřibývalo a že průmyslová oblast výše uvedených pánů zanikla a nerozvíjela se tak, jako tomu bylo na Moravě v případě rodiny Baťovy ve Zlíně a Otrokovicích.


Průměrné hodnocení (16 hlasů): 5

Další články této rubriky

Obrněné vlaky pomáhaly vojákům při povstáníObrněné vlaky pomáhaly vojákům při povstání

29.8.2019 - Událost se nesmazatelně zapsala do společné historie Čechů a Slováků. Protifašistické síly na území Slovenska se v závěru druhé světové války postavily proti německému vojsku, které překročilo hranice a začalo okupovat zemi… »

Posel ze století páry Kafemlejnek slaví 120 let Posel ze století páry Kafemlejnek slaví 120 let

28.8.2019 - Dávno zaniklá firma Krauss z Lince postavila pro Rakouské státní dráhy pod továrním číslem 4093 malou parní lokomotivu pro lokálky. Původní označení 19761 se od roku 1905 změnilo na 97.161. Dne 24. června 1899 vykonala… »

Heligón znovu brázdí tuzemské kolejeHeligón znovu brázdí tuzemské koleje

12.8.2019 - Nedávno byla v depu historických kolejových vozidel ČD v Lužné u Rakovníka oživena lokomotiva 414.096. Podívejme se v této souvislosti krátce do historie tohoto významného skvostu. Už v březnu 1885 dodala Vídeňská lokomotivka ve… »

 

Všechny články rubriky Historie

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika