Ivan Bednárik: Chceme udržet práci pro maximum zaměstnanců

Máme za sebou dost náročný rok, jaký podle vás bude ten letošní?

Musí být lepší, prostě musí. Ale obávám se, že minimálně první pololetí se ponese ještě ve znamení opatření proti šíření koronaviru. Nejen my, ale všichni budeme muset obrátit každou korunu dvakrát, než ji utratíme.

Jsou České dráhy v krizi?

V krizi nejsou České dráhy, v krizi je celý svět. A to je rozdíl. České dráhy jsou velká a stabilní firma, zvládnou to. Opravdu vážné problémy mají menší firmy, lidé, živnostníci. Snad kromě zásilkových služeb a e-shopů. Pokud bychom ale dnes nic nedělali, mohli bychom se jako největší železniční dopravce v zemi do zásadních potíží opravdu dostat.

Jak velkou ztrátu očekáváte za rok 2020?

Auditované výsledky zveřejňujeme dvakrát do roka, ty celoroční budeme zveřejňovat v dubnu. V pololetí však byla ztráta zhruba dvě miliardy korun. Když vezmeme v potaz druhou vlnu a fakt, že na tržbách tratíme hodně přes 4 miliardy korun, je zřejmé, že půjde o zásadní ztrátu. Na světě snad nebude takový „frajer“, který by v roce 2020 v našem segmentu byl v černých číslech. Jo pardon, možná jedna z Korejí to dá, tam prý covid neznají :-)

Jakou roli může sehrát státní pomoc?

Od ministerstva dopravy máme slíbenou kompenzaci za jarní vlnu přes 300 milionů korun a jednáme o snížení poplatku za dopravní cestu u dálkové komerční dopravy. Domluvili jsme se i s některými kraji. Za koronavirus však nikdo nemůže, se ztrátou se tak musíme stejně jako jiní podnikatelé vypořádat primárně my sami.

Proto hovoříte o propouštění?

Bohužel ano. Jsme v situaci, kdy musíme přistoupit k zásadním úsporám. Pochopitelně že ne bezhlavě.

Kolik lidí by mělo z firmy odejít?

To se ukáže během prvních měsíců letošního roku. Je to úkol pro náměstky a ředitele, aby především v administrativě přeorganizovali práci a docílili větší efektivity. Na ČD Cargu jsme snížili stavy o cca 750 lidí. Má to taky dva aspekty, nebo chcete-li rizika. Za prvé: dopad do hospodaření se projeví až koncem roku 2021. A za druhé, což je mnohem důležitější, identifikace „nadbytečných“ je věc, co musí projít minimálně přes šest očí, abychom se jednoho dne neprobrali do reality, že nám tu zůstali jen „kamarádi“ a srdcaři jsou u konkurence. Jeden pár očí bude v každém jednotlivém případě ten můj!

Počítáte tedy se stovkami míst, která zrušíte?

Ano. V administrativě zaměstnáváme tisíce lidí, proto předpokládám, že půjde řádově o stovky míst. Nicméně, musí to dávat smysl. Podstatou je udržet práci pro ty, co pracovat chtějí a umí, garantovat jim budoucnost a taky jim vytvářet prostřednictvím investic lepší pracovní podmínky. Taky se vše musí projednat se sociálními partnery. To bude taky boj. Samozřejmě že další cesta, jak ušetřit, může být snížení smluvních mezd o cca 10 %. To se v rozpočtu projeví okamžitě a zaměstnance to nebude po zrušení superhrubé mzdy tolik bolet. Firma teď potřebuje pomoci od každého z nás, kdo tu pracujeme a chceme pracovat.

Zaměstnanci v provozu tedy mohou zůstat v klidu?

Počet lidí v provozu je dán rozsahem výkonů, které si u nás objednávají kraje a stát. Tady bych ale rád připomněl, že záleží na každém zaměstnanci, jeho chování, spolehlivosti, odbornosti a iniciativě, jak dlouho smlouvy udržíme a zda získáme další kontrakty. Za své peníze musí firma dostat odpovídající práci. Každý jeden z nás by si měl uvědomit, že práci má díky našim zákazníkům. V provozu vidím možné rezervy v úřednických postech, v přerozdělování práce a v procesním řízení. Někdy si připadám jako ve školce, kdy jsme seděli na lavičce a šeptali si něco do ucha. Na konci z toho byl úplný nesmysl, i když na začátku to mělo rácio. Stejně to funguje i opačně. Uvedu příklad. Proč musíme legitimovat každého cestujícího? Ano, znám argumenty, ale jde to i jinak. Proč stresovat lidi a hlavně naše průvodčí, když to jde i jednoduchým algoritmem?

Chystáte změny také ve svém nejbližším okolí?

Nezavrhuji lidi jen proto, že jsem je „zdědil“. Všichni moji nejbližší spolupracovníci mají příležitost ukázat, co v nich je. Když se osvědčí, zůstanou. V opačném případě je nahradím někým schopnějším. A prioritně z firmy. Jedinou výjimku, i když ona to snad ani výjimka není, protože se jedná o kolegu ze Skupiny, jsem udělal kvůli evropským orgánům a znalostem všech železnic v EU. Přemluvil jsem Libora Loch­mana, aby se po 15 letech práce pro CER vrátil přímo do mého týmu. Měl stále platný kontrakt s VUZ, šlo tedy jen o přesun práv a povinností v rámci obchodní korporace ČD. Tímto ho vítám doma, čeká nás hodně práce v Bruselu nebo bilaterálních jednání s kolegy v zahraničí.

Vnímáte v tomto směru nějaké nedostatky?

Přijde mi, že někteří manažeři nejsou ochotní nést odpovědnost a rozhodovat. Já ale od kolegů očekávám, že přijdou s variantními návrhy řešení a za sebe doporučí nejlepší z nich. Nejsem člověk, který by trval na tom, že do mé kanceláře se vchází s vlastním názorem a odchází s názorem mým.

V tisku se objevila informace, že budeme omezovat investice. V jakém rozsahu?

Nutné investice omezovat nebudeme. To se týká hlavně nákupu vozidel, instalace ETCS, opravárenství. Naopak investice typu zateplování budov, novější software nebo třeba marketing budeme muset na čas omezit.

V závěru roku firma objednala desítky nových vozidel, máme na ně peníze?

Nová vozidla se časem zaplatí, ale na prvotní investici musíme mít hotovost my. Máme na účtech řádově miliardy korun a další prostředky si můžeme výhodně půjčit. Ať už od českých bank, nebo od EIB. Bankovní sektor nám důvěřuje, protože jsme stále zdravě zadlužení a schopní splácet. Nabízí nám proto více než 10 miliard korun na náš další rozvoj. Kolik a zda si nějaké prostředky půjčíme, se teprve rozhodne. Návrh budeme prezentovat Dozorčí radě v závěru ledna.

Zmínil jste, že investice do opravárenství patří k těm nezbytným. Bude tedy pokračovat výstavba nových opravárenských hal?

Ano. Jak víte, hala v Brně-Maloměřicích je hotová. V Plzni se intenzivně staví a myslím si, že výstavba haly v Chebu je jednou z dalších priorit. Do regionu míří nové vlaky a na jejich údržbu potřebujeme odpovídající zázemí. Časem nás čekají také opravy v Havlíčkově Brodu, v Olomouci a výstavba nové haly v Českých Budějovicích. To ale nebude hned.

Představenstvo vytvořilo Ekonomicko-inovativní radu. Co je účelem?

Vznik tohoto poradního orgánu jsem navrhnul já. Jeho úkolem je stabilizovat společnost a pracovat na jejím dalším rozvoji. V řídicím výboru jsou členové představenstva, ale také vybraní ředitelé odborů. Zejména ekonomických. V Ekonomicko-inovativní radě pracuje například i ředitelka odboru péče o zaměstnance nebo ředitelka odboru právního.

Starosti bohužel nemáte jen s ekonomickou stabilizací. Jsou tu také různé spory, které mohou v případě prohry znamenat obrovské ztráty.

To je pravda. Aktuálně nejvýznamnější je podezření Evropské komise na zneužití dominantního postavení ze strany ČD na lince Praha – Ostrava. Prostudoval jsem zevrubně materiály, které jsme k tomu obdrželi. Jde o tisíce stran textu. A musím konstatovat, že nerozumím tomu, na základě čeho by nás chtěla komise trestat. Sama přiznává, že jsme nikdy nebyli levnější než konkurence. Konkurenční dopravci celou dobu tvrdí, že jejich byznys kvete, tak čím jsme je měli poškodit? Asi tím, že jim soustružíme kola, prodáváme naftu, pronajímáme prostory, schvalujeme techniku a tak dále. Všichni jenom dej, dej, dej! A nakonec fuj, fuj na modrého. A dej, ne prodej. Prostě humorikon, nebo spíše „do place“ – platí i s čárkou a háčkem. Nebo chcete-li v překladu z angličtiny „vykliď pole“.

Jak budete nyní postupovat?

Jsem přesvědčen, že jsme v právu a dokážeme to. Jako představenstvo jsme rozhodli, že budeme s komisí jednat napřímo my. Je potřeba vyvrátit účelová tvrzení konkurence. Použité argumenty jsou buďto účelově interpretovány, nebo vytrženy z kontextu. My jsme nikoho nepoškodili, pouze jsme reagovali na trh, to je všechno.

Jak velká pokuta hrozí?

Samotná pokuta v této věci se může vyšplhat až k miliardě korun. Není to však částka konečná, naši konkurenti vedou u českých soudů několik sporů, které bychom mohli v návaznosti na to prohrát. Posíleni sdělením výhrad, které samo o sobě není rozhodnutím ve věci, avizovali, že budou dále své požadavky zvyšovat, a to řádově v miliardách korun. To je naprosto nepřijatelné.

Co byste si vy sám přál v novém roce?

Jsem tu proto, abych firmu provedl těžkým obdobím. Bude to bolet, ale zvládneme to. Neočekávám, že bychom rok 2021 skončili na černé nule. Propad příjmů je příliš velký a bude ještě pokračovat. Tomu bude odpovídat i podnikatelský plán, který představíme Dozorčí radě. Přál bych si, abychom to společně zvládli, udrželi práci pro maximum našich zaměstnanců a abychom byli zdraví. Zní to jako klišé, ale když je zdraví, to ostatní se vždycky zvládne. A všem přeji klid na práci a rodinnou pohodu, protože rodina je absolutní priorita.

Ivan Bednárik

Po dokončení gymnázia ve Zlatých Moravcích na Slovensku začal studovat NSW Business College v australském Sydney. Od roku 1995 působil v manažerských pozicích několika společností, které se zabývají obchodem a spedicí, například jako člen představenstva a obchodní ředitel slovenské Express Group. V listopadu roku 2014 byl ustanoven členem představenstva ve společnosti ČD Cargo, na jehož úvodním zasedání byl zároveň zvolen předsedou představenstva. V roce 2019 byl opětovně zvolen předsedou představenstva ČD Cargo. Dne 3. prosince 2020 jej zvolila dozorčí rada ČD novým generálním ředitelem a předsedou představenstva podniku.